Kdy začíná a končí včelařův rok?

Nedávno jsem se nad tím zamyslel a došel jsem k závěru, že nikdy!! Ptáte se jak je to možné, kdy to včelař dělá a jak to zvládá, když nikdy nezačíná. Odpověď je nasnadě a je jednoduchá. Včelařův rok prostě nikdy nekončí.

Ano můžeme se bavit o intenzivní práci na včelnici či se včelami. Ta trvá zhruba od dubna do října. Ale ani potom nemá včelař klid.

Pokusím se rozebrat jednotlivá stádia včelařova roku. Mnoho lidí se mnou nebude souhlasit, někteří to dělají jinak, ale možná se v tom někdo shlédne. Jak jsem již psal, taková ta velká a zábavná práce začíná včelaři cca v dubnu. V březnu jsou sice první prolety a kontroly včelstev, ale je to spíše namátková činnost.

Od dubna se včelař připravuje na to, aby dostal včelstva do co nejlepší kondice na první sbírku medu. Kontrola včelstev, rozšiřování, spojovaní a hodnocení, jaká byla zima. Včelaři, kteří se zabývají chovem matek, spřádají plány, které včelstvo k tomu využít a jak nejlépe je vytěžit. Tomu samozřejmě předchází rozvaha, kolik a kde musíme matky vyměnit. Pravidlem bývá, že by se matky měli obměnit alespoň 1x za 3 roky. Já osobně zastávám názor, že vždy po druhém produkčním roce. Ale je to u včelařů různé.

Znám včelaře, kteří to, jak se říká, nechají „vyhnít“. Až si včelstva matky vymění, tak je pak mají nové. To je, ale dle mého názoru, zbytečné riziko a zátěž pro včelstva. Ano, ony samy vědí, kdy je matka na výměnu, ale stojí to hodně úsilí a pokud nemáte matku se zastřihnutým křídlem tak i hodně medu v případě vyrojení. Vyrojení znamená úbytek medu až o 8 kg.

První snůška řepa a louky se většinou využívá k chovu matek a k rozšiřování včelstev. Včelaři, kteří si matky nevychovávají sami, si je musí pořídit od včelařů, kteří tak činí. Pro nás, co si matky vychováváme sami (a nejen pro sebe), začíná s první snůškou práce ohledně matek. Někdo přelarvuje, jiný zase používá vyřezávání, a někteří včetně mně používají vymoženosti Janterova (či obdobných) rámků. (Přesný postup, jak pracuji s Janterovým rámkem, bude uložen v sekci Ke stažení).

Takže zhruba do června vychováváme matky a zpracováváme první snůšku. Jsme v produkčním období a do konce srpna se většinou pohybujeme kolem včelstev a vytáčení medu.

Po ukončení vytáčení přichází fáze „úklidu“. Stahujeme medníky a připravujeme se na krmení medocukrový roztokem, nebo jiným krmivem.  Po nakrmení včelstev cca 15 kg cukru (myšleno na dva nástavky), se včelstvo připravuje na spánek.

Včely na podzim nenecháme v klidu, protože musíme provést léčení. Jaké a čím je otázkou organizace, ale většinou se to dělá kapkami a absorpčním papírkem, který se včelám zapaluje v úle, aby se včelstvo zbavilo roztočů. Některé organizace včetně naší dělají poslední léčení aerosolem. Po přeléčení se včely ukládají k zimnímu spánku a včelař začíná pracovat v dílně či včelnici.

Včelař musí probrat rámky, které mají již starou souš a je třeba je vyhodit na tavení. Někteří včelaři to dělají tak, že ji odvezou v pytlích někomu, kdo ji vykupuje a smění ji za mezistěny. Já raději používám vařák a vyměňuji vosk za mezistěny. Není tam taková ztráta, obvykle se z váhy vosku odečítá do 5%. Dlouhou dobu jsem si vařák včetně lisu půjčoval, ale vloni jsem přešel na vařák firmy LYSOŇ, a to je úplně jiné kafe. Rámky tam dávám celé a vytahuji prázdné bez vosku a mezistěn, ale nadrátkované. Po lehkém očištění se dají použít znova. Práce je s ním jednoduchá a letošních 100 rámků jsem měl ztaveno ani ne za 4 hodiny. Navíc používám menší na 6 celých rámků.  Pokud nad tím někdo přemítá a uvažuje, tak vřele doporučuji.

Jakmile jsme udělali práci s voskem, je potřeba dát do pořádku nástavky, úly či ostatní zařízení. Pak přejdeme na očištění rámků a natavení nových mezistěn, abychom byli na jaro připraveni. Můžeme to dělat celou zimu a nic nás nehoní, alespoň si krátíme čas.

Můžeme také během zimy zpracovat propolis, vosk a v neposlední řadě med či medovinu. Já osobně nedělám medovinu ale medovou slivovici, po které se vždy jen zapráší. To by včely musely nosit vagóny medu, opylovat tuny švestek a pak by se asi dostalo na všechny.

Zima se přehoupne do jarního hávu a už se chodíme dívat, jak to na Včelnici žije, kdy je první prolet atd. Takže se vůbec nezastavíme a spočíváme pouze okrajově u dobré knihy a plné skleničky.

Přeji všem včelařům, klidný, ale pracovitý rok. A abych nezapomněl, hlavně hodně medu a klidné včely.